Nic není fér...
Tentokrát jde o kamaráda s kterým se znam od malinka. Boural na motorce a já už si nikdy za ten stroj nesednu. Chápete to? V srpnu mi nabourá bratránek, kterej se z toho naštvěstí dostal a před týdnem ho propustili z nemocnice a teď leží v Praze on. Boural už včera, ale mě to oznámili dneska...
Teď je na transplantaci kůže, protože si jí úplně sedřel na nohou. Ou, pane bože mě úplně jebne z tohodle života fakt! Proč se nemůže něco takovýho stát mě?! =(
Promiň Ilčo, že jsem ti to do telefonu neřekla, ale jela jsem autobusem a nechtělo se mi tam brečet... =(
S tím kamarádem s kterým jsem dneska měla jít ven jsem venku byla a pak tam přišlo dalších 6 lidí a bavili se spolu. Já jenom seděla a držela hubu... Jo on pak když jsme odcházeli se ptal co mi je, že jsem smutná, ale neřekla jsem mu to. Nechtěla jsem to tam kazit, tak jsem mu to pak napsala smskou... =(
To je den dneska... :(
No... Všechny jazyky jsou těžký. Ale prostě jen to, že např časujou slovesa a to že 99% nepravidelně, takže už je to je děsný! A těch slovíček, fakt žádná pravidelnost... No je to jazyk, a asi ani česky bych se učit nechtěla