Byla to hrozná noc...

25. srpna 2009 v 10:31 | Marky:)* |  Zápisníček
Byla to hrozná noc, noc plná čekání na jednu jedninou SMS. Byla jsem nervní a vystresovaná a do toho mi pár lidí psalo nějaký SMS s kravinama. Pardon, ale já to jako kravinu brala. Pokaždý když mi zapípal mobil a já měla naději, že je to Tomáš (bratrancovo kamarád) a že je všechno v pořádku.


Snažila jsem se dělat spoustu věcí, který by mi čekání urychlilo. Psala jsem na blog, psala jsem si do deníčku, kreslila jsem, překládala články....nic mi nebavilo. Pořád jsem zírala na mobil.
Nachvilku jsem na posteli usnula a ve 4:43 mi zapípal mobil. Byl to Tomáš a jestli s nim nechci jet do nemocnice, že nemůže jen tak sedět doma. Mamka se ségrou spí u kamarádky na chatě a mají se vrátit až dneska po 14 hodině. Takže k tomu všemu jsem byla doma sama.
Tomáš pro mě přijel autem a jeli jsme společně do fakultní nemocnice tady v Plzni. Všechno mi v autě vysvětlil. Jeli ze Štěnovic a Lukáš seděl vzadu. Taky to nejvíc odnesl.
Přijeli jsme do nemocnice, ale jelikož jsem jenom já rodinný příslušník (bohužel nejsem plnoletá, takže jsem chvilku sestřičku přemlouvala), tak mi zdělili, že je na druhý operaci. Seděli tam na židli a já byla celkem slušně rozklepaná. Tomáš mi uklidňoval. Znam Tomáše asi dva roky, ale nevídáme se. Je mu 26 a už je ženatý. Je to kluk co žije pořád pubertou, takže vypadá tak napůl jako hoper. Měl na sobě tu velkou mikinu a volný kalhoty.
Seděli jsme tam půl hodiny a čekali, já už ani neměla slzy. Tom mi pořád uklidňoval slovama, že to bude v pořádku. Nachvilku jsem se k němu přitiskla a on mě obejmul tou velkou mikinou. Byl to uklidňující pocit ležet u něj, ale tohle by Lukymu život nedalo.
Asi po hodině k nám přišla sestřička, že to dopadlo v pořádku. Takhle šťastná jsem opravdu ještě nebyla a skočila jsem Tomovi kolem krku. Nesměli jsme se na něj jít podívat, až po osmé hodině. Opět jsme si tam sednuli a já, už klidná na Tomovi usnula. Ten mě pak zbudil a společně jsme za Lukym šli. Nesměli jsme až k němu, ale jenom přes sklo. Bylo hrozný ho vidět! U pusy měl dýchací přístroj a všude to byla jedna hadička za druhou.
Lukyho rodiče jsou na cestě zpátky do Plzně, protože byli na Moravě. Volala jsem tetě, že je to v pořádku.
A teď jsem doma. Přijela jsem domů a půjdu si lehnout. Půjdu si lehnout klidná....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 SimBušQa:-*...._twé SbénQo_:) | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 10:40 | Reagovat

no vidisto Marky treba veriť :-) muselo to byť pre teba hrozné:(...ale už je potom...hlavne že žije...a ty si teraz odpočin pretože musíš byť unavená

2 SimBušQa:-*...._twé SbénQo_:) | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 12:32 | Reagovat

jo jasné že ho máš rada ved je to tvoj bratranec :-) aa nebooj zachvilku sa ani nenazdáš a všetko bude okey ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama